HDS odhaluje dispozice k dysfunkčním a rizikovým vzorcům chování, které se mohou projevit pouze v krizových a zátěžových situacích. Tyto vzorce chování negativně ovlivňují naši kariéru a mezilidské vztahy a představují "odvrácenou stránku" osobnosti. V pracovním kontextu mohou znemožnit efektivní komunikaci či vedení týmu a snížit tak naši produktivitu. Když tyto vzorce chování rozpoznáme, můžeme je překonat. Výsledky HDS slouží především jako podklad pro koučování a individuální rozvoj.
HDS může vyškoleným profesionálům pomoci ve třech oblastech: výběr zaměstnanců, individuální psychodiagnostika a rozvoj manažerských dovedností.
Při výběru zaměstnanců můžeme HDS použít jako část vícestupňového výběrového řízení a identifikovat kandidáty, kteří nebudou dobře působit v týmu, přestože mají dostatečné profesionální zkušenosti i sociální dovednosti.
Napomáhá osobnímu rozvoji prostřednictvím identifikace neefektivních či rizikových vzorců chování.
Pro rozvoj manažerských dovedností lze na základě HDS vytvořit Leadership zprávu, která je založena na údajích ze systému 360° zpětné vazby a která je spojena s klíčovými všeobecnými manažerskými dovednostmi. Pozitivní a negativní výsledky v každé škále jsou podrobně vysvětleny a jsou doplněny individuálními doporučeními pro další rozvoj.

| ► | 168 položek "souhlasím / nesouhlasím" |
| ► | Doba administrace: cca 15-20 minut |
| ► | České normy pro pracující populaci (od 18 let) |
| ► | Reliabilita test-retest: 0,58-0,87 (průměr: 0,75) |
| ► |
Validita: Validizační studie byly provedeny ve více než 50 organizacích (u různých pracovních pozic, zejména manažerských). Studie prokázaly signifikantní vztahy mezi škálami HDS a manažerskými schopnostmi a kompetencemi. |
| ► | V posledních 10 letech testováno přes 300 000 osob |
Hoganův rozvojový test identifikuje 11 různých způsobů interpersonálního chování, které se obvykle objevují během období zvýšeného stresu a při dlouhodobém intenzivním pracovním nasazení. Tyto způsoby chování mohou člověku bránit v rozvoji dobrých pracovních vztahů s okolím, mohou snižovat produktivitu a celkově limitovat kariérové možnosti. Pokud se podaří včas je identifikovat, můžeme se naučit sklony k takovému chování kompenzovat.
Entuziastický–výbušný: náladový, těžko uspokojitelný, s tendencí mít nestabilní mezilidské vztahy.
Ostražitý–podezíravý: cynický, nedůvěřivý s tendencí být útočný.
Opatrný–úzkostný: neprůrazný, citlivý, s obavami ze selhání.
Rezervovaný–odtažitý: introvertní, s tendencí neuvědomovat si pocity druhých a ani se o ně nezajímat.
Svéhlavý–pasivně-agresivní: klidný a ochotný ke spolupráci, ale s tendencí být vnitřně urážlivý, rozčílený, tvrdohlavý a nespolupracující.
Sebejistý–arogantní: mimořádně sebevědomý, s tendencí přeceňovat své kompetence i postavení.
Charismatický–manipulativní: společensky zdatný, bezstarostný, miluje riziko, testuje limity a vyhledává vzrušení.
Živý–teatrální: sociálně sebevědomý, očekává, že bude oblíben; s tendencí být hovorný a impulsivní, vyhledává nové podněty.
Nápaditý–výstřední: myslí a jedná kreativně, někdy až výstředně či excentricky.
Svědomitý–puntičkářský: úzkostlivě pečlivý, precizní, přehnaně svědomitý a perfekcionistický.
Loajální–závislý: snaží se zalíbit a odmítá jednat nezávisle nebo jít proti populárnímu názoru.
Konceptem Hoganova rozvojového testu (HDS) se inspirovali autoři úspěšné knihy Proč ředitelé selhávají (Why CEOs Fail), David L. Dotlich a Peter C. Cairo. V jedenácti kapitolách, které korespondují se škálami HDS, autoři popisují, jak se jednotlivé rizikové tendence mohou projevovat v reálné manažerské praxi.